Pár neurovnaných tipů k prožití a užití Lisabonu za nemnoho prostředků.

Disclaimer: V Lisabonu právě trávím sedmý měsíc svého pobytu. Nestuduji, v Portugalsku nejsem zaměstnán a práci si tu nehledám, proto tento aspekt zcela opomenu.

1. Choďte pěšky! Sice je to tu porád do kopce a z kopce, ale procvičené srdce a svalstvo vám poděkuje. Navíc tu vzdálenosti nejsou nikterak smrtící.

   Případně můžete zakoupit kolo (jako já) a dát tak svému utrpení nový rozměr. Tyto nové kvality utrpení poznáte nejlépe tehdy, když v pětatřicetis­tupňovém vedru vyšlapáváte dlážděnou uličku s hrubým sklonem 45° a víte, že je to pouze první z řady. Pokud nebydlíte v nějakých Lisabonských periferiích, setkáte se s kopci všude. Prostě se tu s kolem nadřete. Ale nenechte si zkazit náladu, projížďky po nově otevřené cyklotrase do Beléma či na protější břeh jsou prima, a i do těch kopců nakonec můžete kolo vytlačit.

   No ale zpět k tomu chození. Třeba do onoho Beléma se ani nepokoušejte z centra Lisabonu dojít pěšky, to je úkol hodný Johnnyho Walkera. Jeďte raději vlakem, z Cais de Sodré vás to vyjde na 1,20 EUR. Za tramvaj dáte tuším 1,40 (popravdě nevím, nejel jsem) a ještě pojedete o půl hodiny déle.

2. Nakupujte LEVně no áno, to se pěkně poví, ale co a kde? Portugalské supermarkety mají na české poměry neobvyklé názvy, jako třeba MiniPreço, Pingo Doce, nebo LIDL. Ano, i ten tu je, a je levný. Ve městě narazíte nejspíš pouze na první dva, na předměstích a v nákupních centrech pak i na megasuperhyper­markety Continente, Modelo, či JUMBO. Obecně se dá říct, že poslední jmenované jsou nejlevnější, ale většinou jsou tak daleko, že úsporu na nákupu utratíte za cestu.

   MiniPreço je asi nejlevnější, pokud si obstaráte kartičku Klubu, pak ji budete hrdě předkládat k pípnutí u každého nákupu, na vybrané výrobky vám bude uplatněna několikacentová sleva a jednou za čas budete obšťastněni asi kilometrovým kusem papíru z termotiskárny, na kterém jsou vytištěny některé bonusové slevy pro příště. Pokud jste tedy důchodce, nic vám nebrání při každém nákupu Velmi Pomalu Vyndat tento smotek ze zásobárny a nechat pokladní projet všech cca 10 kódů, aby se u každého z nich na pokladně ukázalo „nezapočítáno“ a vy měli co probírat při debatě v parku na lavičkách.

   V MiniPreçu má také každý prodávaný výrobek značku DIA, čímž se nenechte zmást (zvlášť pokud se tato nachází např. na šunce, nebo kbelíku sádla). Jedná se jednoduše o značku výrobků firmy DIA. Dia na nich není nic.

   Ovoce a zeleninu koupíte výhodněji u zelinářů, jen jich to chce obejít víc a vysondovat nejnižší ceny. Dobře je to vidět například na pomerančích (laranja), které v supermarketu koupíte kolem 1,20/kilo, u genderově i rasově neutrálního zelináře A za 1/kilo, u teplého zelináře B za 0,45/kilo, a pokud vám ani tohle nestačí, pak u právě-jsme-otevřeli pákistánců C za 0,35/kilo.

3. Pijte vodu (a kázat můžete víno, to tu mají rádi). S vodou se to tu má tak, že sice je jí v přímém okolí Portugalska 323 600 000 krychlových kilometrů vody, ale má drobnou nevýhodu, že je slaná. Z nebe tu podle všeho voda padá jen od ledna do března, takže na osvěžující letní bouřtičku s deštěm příjemně chladícím po horkém dni zapomeňte. Naštěstí na každém významnějším náměstí, plácku nebo parčíku najdete fontánku s pitnou vodou. Nemusíte ssebou tudíž po městě tahat kejmlbegy, a přitom jistojistě nedehyrujete.

   Drobná odbočka pro ty, co mají rádi české sirupy Jupí. Rozhodně si tu nekupujte lokální sirup (Xarope, opět DIA, viz. výše), protože je prostě hnusný. Stejně tak hořčice, když už jsem u té kritiky. S klasickou českou Selikou, Malvou, nebo promnězamně SPAR či Korunou to nemá nic společného, tohle je absolutní náhražka. Fuj.

   Zpět k pití, a to k takové té libůstce čechů: k PIVU. Ano, mají tu pivo, je to kulturní národ! Převážně narazíte na značky Sagres či Super Bock. Pokud je vychlazené, neuděláte chybu ani jedním z nich.